|
|
Farmakogenomická predikce účinnosti a bezpečnosti tamoxifenu při léčbě hormonálně dependentních žen s karcinomem prsu.
Argalácsová, Soňa ; Slanař, Ondřej (vedoucí práce) ; Vrána, David (oponent) ; Paluch, Zoltán (oponent)
ABSTRAKT/SOUHRN Úvod: Klinická účinnost tamoxifenu může být ovlivněná enzymy metabolizujícími toto léčivo a transportními molekulami, které se účastní systému využití tamoxifenu v organismu. Cílem mé práce bylo ověřit, zda u pacientek se sníženou aktivitou CYP2D6, danou variantním genotypem či výskytem inhibitorů v ko-medikaci, dochází ke snížení účinnosti terapie tamoxifenem. Dalším cílem bylo analyzovat vztah mezi účinností terapie tamoxifenem a polymorfismy ABCB1, u kterých se předpokládá změna transportní schopnosti P - glykoproteinu a také zjistit, zda zkoumané polymorfizmy ovlivňují vznik a výskyt nežádoucích účinků, které se vyskytují při terapii tamoxifenem. Metody: V retrospektivní studii jsme u 258 žen s hormonálně dependentním karcinomem prsu hodnotili účinnost a bezpečnost léčby tamoxifenem ve vztahu k polymorfizmům CYP2D6, ABCB1 a komedikaci. Výsledky: CYP2D6 polymorfismy a ko-medikace ovlivňující aktivitu CYP2D6 neprokázala statistický významný vliv na účinnost terapie nebo vznik a projevy nežádoucích účinků spojených s terapií tamoxifenem. Byl zaznamenán pouze trend ke zkrácení TTE u pomalých metabolizérů CYP2D6. U ABCB1 polymorfismu rs2032582 rovněž nebyl zaznamenán významný vliv na účinnost terapie, ale byl pozorován trend k prodloužení TTE u nosiček variantních alel. V případě polymorfismu...
|
|
|
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků vakcíny InfanrixHexa
Kovaříková, Klára ; Zimčíková, Eva (vedoucí práce) ; Rejmanová, Anna (oponent)
Analýza spontánního hlášení nežádoucích účinků vakcíny Infanrix hexa Autor: Klára Kovaříková Vedoucí práce: PharmDr. Eva Zimčíková, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod: Vakcína Infanrix hexa se používá k očkování kojenců a batolat proti difterii, tetanu, pertusi, hepatitidě B, poliomyelitidě a nemocem způsobeným původcem Haemophilus influenzae typu B. Spontánní hlášení nežádoucích účinků (NÚ) je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací pro odhalení rizika léčivého přípravku (LP). Cíl: Cílem této práce byla analýza spontánních hlášení podezření na NÚ vakcíny Infanrix hexa evidovaných v databázi Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v období 2004 až 2017. Metodika: Data byla analyzována v programu Microsoft Excel pomocí deskriptivní statistiky. NÚ byly rozděleny do tříd orgánových systémů podle klasifikace MedDRA. Hodnocena byla závažnost a očekávatelnost NÚ. Výsledky: Celkem bylo získáno 1288 hlášení obsahujících 4334 NÚ, tedy v průměru 3,4 NÚ na jedno hlášení. Ve většině hlášení byla jediným podezřelým LP vakcína Infanrix hexa (75,9 %). Nejvíce podezření na NÚ nahlásili lékaři (70,2 %). Závažný NÚ byl obsažen v 84,3 % hlášení. Nejčastěji se vyskytovaly celkové poruchy a reakce v místě aplikace (31,4 %), poruchy nervového...
|
|
|
Farmakogenomická predikce účinnosti a bezpečnosti tamoxifenu při léčbě hormonálně dependentních žen s karcinomem prsu.
Argalácsová, Soňa ; Slanař, Ondřej (vedoucí práce) ; Vrána, David (oponent) ; Paluch, Zoltán (oponent)
ABSTRAKT/SOUHRN Úvod: Klinická účinnost tamoxifenu může být ovlivněná enzymy metabolizujícími toto léčivo a transportními molekulami, které se účastní systému využití tamoxifenu v organismu. Cílem mé práce bylo ověřit, zda u pacientek se sníženou aktivitou CYP2D6, danou variantním genotypem či výskytem inhibitorů v ko-medikaci, dochází ke snížení účinnosti terapie tamoxifenem. Dalším cílem bylo analyzovat vztah mezi účinností terapie tamoxifenem a polymorfismy ABCB1, u kterých se předpokládá změna transportní schopnosti P - glykoproteinu a také zjistit, zda zkoumané polymorfizmy ovlivňují vznik a výskyt nežádoucích účinků, které se vyskytují při terapii tamoxifenem. Metody: V retrospektivní studii jsme u 258 žen s hormonálně dependentním karcinomem prsu hodnotili účinnost a bezpečnost léčby tamoxifenem ve vztahu k polymorfizmům CYP2D6, ABCB1 a komedikaci. Výsledky: CYP2D6 polymorfismy a ko-medikace ovlivňující aktivitu CYP2D6 neprokázala statistický významný vliv na účinnost terapie nebo vznik a projevy nežádoucích účinků spojených s terapií tamoxifenem. Byl zaznamenán pouze trend ke zkrácení TTE u pomalých metabolizérů CYP2D6. U ABCB1 polymorfismu rs2032582 rovněž nebyl zaznamenán významný vliv na účinnost terapie, ale byl pozorován trend k prodloužení TTE u nosiček variantních alel. V případě polymorfismu...
|
|
|
Kvalita ošetřovatelské péče na vybraném oddělení následné péče
KRATOCHVÍLOVÁ, Eva
Současný stav: Cílem ošetřovatelství je kvalitní ošetřovatelská péče. Každé oddělení má svá specifika, proto má stanoven i svůj indikátor kvality. Tato práce se ve své výzkumné části zaměřuje na dva indikátory kvality spojené se zdravotní péčí, konkrétně na pacienty s infekcí MRSA a pády. Cíl práce: Vyhodnotit kvalitu ošetřovatelské péče na 1. Oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s. dle výše uvedených indikátorů kvality. Na základě předmětu výzkumného šetření je hlavní cíl konkretizovaný do pěti dílčích cílů. Metodika: Ve výzkumném šetření byly uplatněny tři metody sběru dat: 1) statistická data z nemocničního systému; 2) záměrné strukturované pozorování; 3) strukturované rozhovory. Výzkumný soubor: Pro vyhodnocení incidence pádů a příčiny pádů tvořilo výzkumný soubor celkem 85 pacientů, pro vyhodnocení dekolonizovaných pacientů s MRSA infekcí, celkem 98 pacientů. Zkoumaným vzorkem pro pozorování a hloubkové rozhovory byly sestry stanice ONP 6. patro Nemocnice České Budějovice a.s. Výsledky: Nepotvrdila se hypotéza, že nejčastější příčinou pádu je opuštění lůžka bez doprovodu a že výskyt pádů u pacientů ve sledovaném období roku 2015 statisticky významně poklesne ve srovnání s rokem 2014. Nejčastějším zdrojem infekce MRSA byla rána. Taktéž se nepotvrdila hypotéza, že počet dekolonizovaných pacientů s MRSA infekcí bude ve sledovaném období roku 2015 statisticky vyšší než v roce 2014. Většina sester zná podstatu MRSA infekce, ale problémy jim dělají přesné definice. Pozorováním praktických činností a dovedností sester při ošetřování pacientů s MRSA infekcí odhalilo určité nedostatky a to především nesprávné používání ochranných pomůcek a provedení správné dezinfekce pomůcek po jejich použití. Závěr: Výsledky výzkumného šetření ukazují na nutnost důkladnějšího vzdělávání sester v této oblasti. Nežádoucí události jsou závažnou komplikací ošetřovatelského procesu. Počet pádů, tak i počet dekolonizovaných pacientů s MRSA infekcí se nedaří v meziročním srovnání výrazněji snižovat. Výzkumem byla zjištěna i nepříliš dostatečná teoretická připravenost sester v oblasti infekčních onemocnění a určitá diskrepance mezi verbálně prezentovanými zkušenostmi a výsledky pozorování reálné činnosti.
|
|
|
Bezpečí pacienta na operačním sále
Fejglová, Pavla ; Holečková, Zuzana (vedoucí práce) ; Milfaitová, Vlasta (oponent)
Autor: Pavla Fejglová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Bezpečí pacienta na operačním sále Vedoucí práce: Ing. Zuzana Holečková Počet stran: 133 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: perioperační péče, bezpečí, kvalita péče, nežádoucí události Tato bakalářská práce se zabývá jednou ze stěžejních úloh zdravotnického personálu na operačních sálech - problematikou zajišťování bezpečnosti pacientů a kvality poskytované ošetřovatelské péče v perioperačním období na centrálních operačních sálech ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové a v Krajské nemocnici Liberec z pohledu perioperačních sester. Jádro empirické části práce tvoří kvantitativní průzkumné šetření v oblasti dodržování opatření k zajištění bezpečnosti pacientů během jejich pobytu na operačním sále. Výzkumný soubor dat byl získán díky pochopení perioperačních sester operačních sálů z uvedených nemocnic. Na základě získaných údajů byla zpracována analýza s interpretací výsledků a jsou navržena některá opatření, směřující především ke zlepšení bezpečnosti pacientů během perioperačního období a k prevenci výskytu nežádoucích událostí.
|
|
|
Zajištění bezpečí pacienta ve zdravotnickém zařízení.
MICHÁLKOVÁ, Dominika
Obsahem diplomové práce je shrnutí problematiky týkající se kvality a bezpečí poskytovaných služeb a prostředí zdravotnických zařízení. Teoretická část je průřezem celou tématikou kvality a bezpečí od kultury kvality a bezpečí, zajišťování a vytváření bezpečné péče na evropské a světové úrovni, přes příčiny a prevenci nežádoucích událostí, vliv Evropské unie na tuto problematiku, po národní legislativu, akreditační šetření a hodnocení kvality a bezpečí. Empirická část práce je zaměřena směrem k hlubšímu prozkoumání problematiky, ujasnění si pojmů, příčin a souvislostí. Účelem není přímo vyvozovat závěry, ale prozkoumat, jak si některá zařízení stojí v porovnání s teorií a v porovnání mezi sebou. Smyslem a cílem práce je, zjistit zda v současnosti zaváděná opatření a změny vedou ke zkvalitnění služeb a větší bezpečnosti. Hlavním cílem práce tedy je: Zjistit, zda zavedení RBC (Resortní bezpečnostní cíle) má pozitivní vliv na bezpečnost pacientů ve zdravotnických zařízeních Plzeňského a Jihočeského kraje a porovnat rozdíly. Jako nástroj k objasnění kvality a bezpečnosti jsem zvolila kvalitativní deskriptivní výzkum a kvantitativní analýzu výskytu nežádoucích událostí ve sledovaném souboru. Kvalita byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření sestaveného z hlavních a nejdůležitějších pojmů teoretické části. Z dat získaných dotazníkem byl následně sestaven popis kultury kvality a bezpečí jednotlivých zařízení a to pak bylo porovnáno. Numerická data byla použita k porovnání výskytu nežádoucích událostí před a po zavedení programu kontinuálního zvyšování kvality a bezpečí a také mezi členy souboru.
|
|
|
Management rizik ve vybraných zdravotnických zařízeních
JÍNOVÁ, Jana
Řízení rizik ve zdravotnictví se zabývá neustálým zvažováním možností výskytu nežádoucích situací a jejich prevencí. V tomto smyslu považuje zdravotnické zařízení vše, co je zdrojem nejistoty, za riziko, které je třeba úplně odstranit, eliminovat nebo alespoň snížit. Z mezinárodních studií vyplývá, že až 70 % nežádoucích událostí by se dalo předejít. Důvody ke sledování různých druhů nežádoucích událostí mohou být pro jednotlivá zdravotnická zařízení odlišné, ale u většiny nežádoucích událostí je jejich sledování podněcováno snahou o prevenci jejich následků na zdravotní stav pacientů.
|
|
|
Hodnocení kultury bezpečí ve vybraných nemocnicích Ústeckého a Libereckého kraje
VOLENÍKOVÁ, Kateřina
Současný stav: Problematika zdravotnických pochybení získala v poslední době značnou pozornost organizací světové i národní úrovně. Institut of Medicine ve své zprávě doporučil rozvíjet kulturu bezpečí, kde zaměstnanci chtějí poskytovat, co nejbezpečnější zdravotní péči. Posuzováním stávající kultury bezpečí je první etapou v rozvoji bezpečí pacientů. Předmět: Hlavní záměr výzkumu bylo "vyhodnotit kulturu bezpečí ve vybraných nemocnicích". Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena standardizovaná metoda The AHRQ Hospital Survey on Patient Safety Culture. Kvantitativní metoda byla realizována pomocí dotazování. Získaná data byla testována v programu SPSS verze 16,0. Pro statistické testování byl zvolen Personův chí-kvadrát a znaménkové schéma. Výzkumný soubor: V rámci výzkumného šetření bylo osloveno 301 nelékařských pracovníků Krajské zdravotní a.s. Masarykova nemocnice, o. z. v Ústí nad Labem a Krajské nemocnici Liberec, a.s. Výsledky: Výsledky šetření prokázaly, že oslovení zdravotničtí pracovníci hodnotí organizační kulturu jako přátelskou. Respondenti uvedli, že jsou chváleni vedoucím pracovníkem za bezpečně provedenou práci a mohou navrhovat změny v postupech péče. Výsledky šetření ukázaly, že oslovení zdravotničtí pracovníci se vzájemně podporují (58,1 %) a spolupracují (72,4 %). Dle názoru respondentů s lepší týmovou spoluprací roste i bezpečnost pacientů. Analýza výsledků ukázala, že zdravotníci mají aktivní přístup v otázkách bezpečnosti péče (82,7 %) a dle jejich názoru chyby a omyly vedou ke zlepšení bezpečnosti pacientů (40,9 %). Zdravotníci potvrdili, že se jim dostává zpětné vazby o hlášených událostech (37,9 %). Na základě týmové diskuze o pochybení, se statisticky významně zlepšuje hodnocení bezpečí pacientů respondenty. Rozbor odpovědí respondentů odhalil nedostatečné hlášení nežádoucích událostí. Většina respondentů považuje počet personálu na pracovišti za nedostatečný (42,5 %). Závěr: Vedení nemocnice se musí podílet na změně vnímání chyb od individuálního k systémovému. V rámci zlepšení bezpečnostní kultury je třeba provádět pravidelnou supervizi nebo teambuildingové aktivity, které podpoří rozvoj týmových schopností. Dále musí docházet k podávání zpětné vazby o výsledcích hlášení pochybení vhodným způsobem, aby motivovalo personál k dalšímu hlášení. Výsledky o počtu hlášení vyžadují změnu pohledu zdravotníků na hlášení pochybení a větší důslednost vedoucích pracovníků při kontrole hlášení. Stížnosti zdravotníků na přetížení je nutno brát vážně. Zlepšení může přinést úprava organizace práce či využití dočasně pracujícího personálu.
|
|
|
Nežádoucí události v ošetřovatelské péči
MARKOVÁ, Ladislava
Nežádoucí události v ošetřovatelské péči jsou v současné době velice často diskutovaným tématem. Při poskytování ošetřovatelské péče se setkáváme každý den s nějakým druhem nežádoucí události. Ne vždy si uvědomujeme, že se jedná o nežádoucí událost. Nežádoucích událostí postupem let stále přibývá a toto téma se stává stále aktuálnější. Cílem bakalářské práce s názvem Nežádoucí události v ošetřovatelské péči bylo získat dostatek informací o stále diskutovaném tématu nežádoucích událostech. Praktická část bakalářské práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumného šetření prováděné pomocí dotazníkové metody. Na základě získaných výsledků z dotazníkového šetření byly potvrzeny nebo nepotvrzeny stanovené hypotézy.Zjištěné výsledky byly zpracovány do grafů, jejichž analýzou byla potvrzena hypotéza č. 2 Průměrný věk klientů, u kterých dochází nejčastěji ke vzniku nežádoucí události je 65 ? 75 let. Hypotéza č. 3: Nejčastější nežádoucí události jsou pády. Hypotéza č. 4: Nejčastěji užívanými způsoby prevence jsou zábrany a signalizační zařízení. Hypotéza 5: Nežádoucí události se vyskytují ve větší míře na interních odděleních. Hypotéza č. 1 Četnost nežádoucích událostí se v roce 2011 zvýšila, ve srovnání s ostatními roky, na základě poskytnutých informacía výsledků potvrzena nebyla. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že tématu nežádoucích událostí není přikládána taková vážnost, jaká by měla a někdy jsou nežádoucí událostí zdravotnickým personálem podceňovány. Výsledky výzkumného šetření budou předloženy a prokonzultovány s hlavní sestrou nemocnice, která by s nimi mohla dále pracovat ve smyslu pořádání různých seminářů, informačních schůzek za přispění i mé účasti.
|
host ::
RSS.